49
Příběh Světla
I
[před 18 roky]
Byl strašně nápadný, v omšelém kabátci, se stativem Velbon, na kterém byla neuměle připevněna dřevěná destička přepásaná plochou gumou. V ruce držel téměř posvátně prostou igelitovou tašku.
Byl strašně nápadý, když se zastavil sám, uprostřed davu, a z igelitky vyjmul plechovku od burisonů, (tříděných, netto 220gr, made in Austria), dobře jsem si všiml malého okénka na straně, pěčlivě přelepené tmavou páskou.
Rozhlédl se, postavil stativ, a začal naň připevňovat plechovku. Poté odtrhl jediným pohybem tmavou pásku, krátce pohlédl na hodinky a čekal.
Byl strašně nápadný, pro mne (lidé šli nevšímavě dál). Vytáhl jsem z kapsy kameru Leica III (rok výroby 1933, objektiv Leitz Elmar 50mm/3.5) nabitou filmem Neopan Fuji Acros 100ASA, nastavil ji na nejdelší čas, který jsem se rozhodl udržet při exponování z ruky (1/10sec), od oka nastavil stupnici na 3 metry (dálkoměrný hledáček byl šeru nepoužitelný) a na poslední políčko filmu provedl záběr. Ne, nešel jsme k němu co nejblíže, nechtěl jsem rušit jeho Příběh Světla. Suchého cvaknutí závěrky si nikdo nepovšiml, ani chlap s pinholí, ostatně odešel, dokončit svůj příběh...
Přeji všem hezké a spokojené Vánoce, hodně klidu, zdraví a spokojenosti. A co film? Ten jsem popad a puschoval na cca 800 - 1600 ISO, v Rodinalu, výsledek jsem použil pro dokreslení Příběhu Světla.
Byl strašně nápadý, když se zastavil sám, uprostřed davu, a z igelitky vyjmul plechovku od burisonů, (tříděných, netto 220gr, made in Austria), dobře jsem si všiml malého okénka na straně, pěčlivě přelepené tmavou páskou.
Rozhlédl se, postavil stativ, a začal naň připevňovat plechovku. Poté odtrhl jediným pohybem tmavou pásku, krátce pohlédl na hodinky a čekal.
Byl strašně nápadný, pro mne (lidé šli nevšímavě dál). Vytáhl jsem z kapsy kameru Leica III (rok výroby 1933, objektiv Leitz Elmar 50mm/3.5) nabitou filmem Neopan Fuji Acros 100ASA, nastavil ji na nejdelší čas, který jsem se rozhodl udržet při exponování z ruky (1/10sec), od oka nastavil stupnici na 3 metry (dálkoměrný hledáček byl šeru nepoužitelný) a na poslední políčko filmu provedl záběr. Ne, nešel jsme k němu co nejblíže, nechtěl jsem rušit jeho Příběh Světla. Suchého cvaknutí závěrky si nikdo nepovšiml, ani chlap s pinholí, ostatně odešel, dokončit svůj příběh...
Přeji všem hezké a spokojené Vánoce, hodně klidu, zdraví a spokojenosti. A co film? Ten jsem popad a puschoval na cca 800 - 1600 ISO, v Rodinalu, výsledek jsem použil pro dokreslení Příběhu Světla.
Název:
Příběh Světla
I
Autor:
Vystaveno:
před 18 roky
Kategorie:
Poznámka k fotografii:
Byl strašně nápadný, v omšelém kabátci, se stativem Velbon, na kterém byla neuměle připevněna dřevěná destička přepásaná plochou gumou. V ruce držel téměř posvátně prostou igelitovou tašku.
Byl strašně nápadý, když se zastavil sám, uprostřed davu, a z igelitky vyjmul plechovku od burisonů, (tříděných, netto 220gr, made in Austria), dobře jsem si všiml malého okénka na straně, pěčlivě přelepené tmavou páskou.
Rozhlédl se, postavil stativ, a začal naň připevňovat plechovku. Poté odtrhl jediným pohybem tmavou pásku, krátce pohlédl na hodinky a čekal.
Byl strašně nápadný, pro mne (lidé šli nevšímavě dál). Vytáhl jsem z kapsy kameru Leica III (rok výroby 1933, objektiv Leitz Elmar 50mm/3.5) nabitou filmem Neopan Fuji Acros 100ASA, nastavil ji na nejdelší čas, který jsem se rozhodl udržet při exponování z ruky (1/10sec), od oka nastavil stupnici na 3 metry (dálkoměrný hledáček byl šeru nepoužitelný) a na poslední políčko filmu provedl záběr. Ne, nešel jsme k němu co nejblíže, nechtěl jsem rušit jeho Příběh Světla. Suchého cvaknutí závěrky si nikdo nepovšiml, ani chlap s pinholí, ostatně odešel, dokončit svůj příběh...
Přeji všem hezké a spokojené Vánoce, hodně klidu, zdraví a spokojenosti. A co film? Ten jsem popad a puschoval na cca 800 - 1600 ISO, v Rodinalu, výsledek jsem použil pro dokreslení Příběhu Světla.
Byl strašně nápadý, když se zastavil sám, uprostřed davu, a z igelitky vyjmul plechovku od burisonů, (tříděných, netto 220gr, made in Austria), dobře jsem si všiml malého okénka na straně, pěčlivě přelepené tmavou páskou.
Rozhlédl se, postavil stativ, a začal naň připevňovat plechovku. Poté odtrhl jediným pohybem tmavou pásku, krátce pohlédl na hodinky a čekal.
Byl strašně nápadný, pro mne (lidé šli nevšímavě dál). Vytáhl jsem z kapsy kameru Leica III (rok výroby 1933, objektiv Leitz Elmar 50mm/3.5) nabitou filmem Neopan Fuji Acros 100ASA, nastavil ji na nejdelší čas, který jsem se rozhodl udržet při exponování z ruky (1/10sec), od oka nastavil stupnici na 3 metry (dálkoměrný hledáček byl šeru nepoužitelný) a na poslední políčko filmu provedl záběr. Ne, nešel jsme k němu co nejblíže, nechtěl jsem rušit jeho Příběh Světla. Suchého cvaknutí závěrky si nikdo nepovšiml, ani chlap s pinholí, ostatně odešel, dokončit svůj příběh...
Přeji všem hezké a spokojené Vánoce, hodně klidu, zdraví a spokojenosti. A co film? Ten jsem popad a puschoval na cca 800 - 1600 ISO, v Rodinalu, výsledek jsem použil pro dokreslení Příběhu Světla.
Technika Autora:
iPhone SE 2nd gen., Nikon D610, Fujifilm X100T, Nikon F-80, Nikon D50, Exa 1a, Leica III...
49
Poznámka Autora:
Mluviti stříbro, viděti zlato...
Vždyť je to zase celé mázlé, mám takové období. kdy se věnuji spíše pocitové stránce fotografie. Myslím, že je to tak správně...
hm... kdyz bys to nepriznal, neveril bych. Pribeh pekny a za udrzeni takoveho casu smekam :-)
Ano, původní.
ta neostrost na krajich je "puodni"?
fajn.. nálada funguje a to pocitově působivé povídání ji posunuje ještě o stupeň výš..
To je moc dobrý... i s tím povídáním...
Fejetony - možná, ale příběhy raději :-)Příběh je mimochodem pravdivý...
zajímavý příběh ....Mohl bys, Petře, psát fejetony, myslím, že na to máš.:-)(pár zajímavých "čtení" jsem již dříve přečetl na Tvých stránkách)